Pohoří Atlas, je největší v severní Africe a jeho zasněžené vrcholky dosahují výšky až přes 4000 m.n.m.

Pohoří Atlasu doplňují terasovité srázy, kde si své vesnice postavili berberští osadníci. Na našich cestách, přes pohoří Atlasu, jsme míjeli stovky až tisíce let staré berberské vesničky s tradičními hliněnými domky s pultovou střechou. Naskytli se nám dechberoucí výhledy na hřebeny Vysokého Atlasu, které jsou v zimních měsících pokryty sněhovou peřinou. V kontrastu s blankytně modrou oblohou, červeně zbarvenými pohořími je to nádherná podívaná.

V horách můžete potkat makaka magota – bezocasého primáta, který je ve světě skoro vyhuben, kvůli jeho lovu na maso a kácení cedrových lesů, které jsou zdrojem jeho obživy. Živí se semínky z cedrových šišek. Také se tu můžete setkat se spoustou ještěrek, hadů a chameleónů nebo tu potkat nebo spíše slyšet obří cvrčivce. Občas v horách potkáte hledače drahých kamenů.

I před námi se „vynořil“ kouzelný dědeček, od kterého jsem si pár krásných polodrahokamů koupili, aby nám vždy, když se na ně podíváme, připomněli krásy divokého pohoří.

Cestou zpět do Marrakéše jsme míjeli arganové háje, kde na stromech Argania Spinosa neboli Arganie trnité, rostou arganové plody, z kterých berbeři už od nepaměti vyráběli arganový olej, kterému se právem říká „marocké zlato“. Je velice vzácný a má blahodárné léčivé a omlazující účinky.

Na výrobu 1 litru arganového oleje je potřeba 30 Kg plodů (semen) – to je 4 až 5 stromů. Jeho výroba trvá 20 dnů a nikde jinde na světě ho nenajdete. Roste pouze v jihozápadním Maroku.

Pokud máte obavy před cestou do Maroka, tak doufám že vám je rozptýlým. Maroko je bezpečná, krásná země, která určitě stojí za procestování.