Další den jsem se rozhodli vydat se do hor na nejkrásnější vyhlídku a levádu Balcones. Slunce od rána svítilo a těšili jsme se na super treky a vyhlídky, ale už při stoupání vzhůru do kopců jsme vjížděli do hustých bílých mraků a bylo nám jasné, že z vyhlídky toho moc neuvidíme.
Zastavili jsme v Ribiero Frio, malé vesničce, kde kromě chovné stanice pstruhů a pár malých domečků nic neuvidíte. Ale můžete odtud vyrazit na spoustu levád s nádhernými vyhlídkami. Tedy pokud máte štěstí na počasí… Přestože jsme ho my neměli, rozhodli jsem se vydat na jednu z levád a i tak si cestu užili.
Po treku jsme pokračovali do Ponta De Sao Lourenco na nejvýchodnější skalnatý výběžek ostrova. Je drsný, divoký a bičovaný deštěm a větry. Neroste tu téměř žádná vegetace. Jsou tu překrásné výhledy na útesy jižního a severního pobřeží. Tůra od parkoviště, až do cípu ostrova vám zabere tři až čtyři hodiny. Je dobré si vzít s sebou dostatek vody, mít dobrou trekovou obuv a v případě hodně silného větru či deště raději tůru přesunout, až se počasí umoudří. My měli počasí slunečné, přesto jsme bojovali se silným větrem, který nám stále podrážel nohy a cesta byla dost namáhavá.
V nepříznivém počasí je to opravdu hodně nebezpečné. Útesy tu jsou strmé a kamenité. Při dobrém počasí se vám naskytne dech beroucí pohled na nádherné okrové útesy, vynořující se z Atlantského oceánu. Nás toto místo naprosto okouzlilo…
Camara De Lobos – krásná malá rybářská vesnička, která je jedním z hlavních center lovu Espady, ryby, kterou jsem již zmiňovala je hlavní součástí jídelníčků na ostrově. Tato zvláštní zubatá ryba s vypoulenýma očima se vyskytuje v hloubce 800 m pod mořem a jako návnada se používá chobotnice…
