V Gruzii můžete jet v podstatě kamkoliv a všude najdete něco zajímavého. Na východě a jihu země najdete velké množství historických památek, na severu se táhne horský hřeben Velkého Kavkazu a na západě země se můžete vydat k Černému moři.

Jedním z našich cílů byl teprve nedávno zpřístupněný krasový  kaňon Martvili a vodopády Okatsis. Obojí se nachází v západní Gruzii v oblasti Horní Svanetie. Martvili kaňon je tvořen úzkými soutěskami a vodopády, kterými  protéká průzračná voda. Okatse je hodně hluboký kaňon na jehož vrcholu vede stezka po visuté konstrukci. Po nekolika kilometrech dojdete na prosklenou vyhlídkovou plošinu, která se ční nad obrovským kaňonem. Kdo má strach z výšek, nedoporučuji tuto trasu. 

Cestou jsem obdivovali zasněžené vrcholky Kavkazu a špičky ledovců. Nad hlavou nám kroužili dravci a hluboko pod námi  v kaňonu bylo slyšet burácení vodopádů. Užívali jsem si ticha a naslouchali  přírodě. Během naší několikahodinové tůry jsme nepotkali  ani jednoho človíčka…

To jsme ještě netušili co nás za chvilku čeká… aneb jak nám hořela Lada.

Po několika kilometrech a výstupech z kaňonu jsem došli úplně vyřízení k malému plácku, kde čekali asi tři taxíky a rozhodli se jedním z nich přiblížit, pár kilometrů dost velkého stoupání, do našeho cíle. 

Než jsem si stačili taxi vybrat, vybral si on nás… A tak jsem byli usazení statným Gruzíncem s obrovským baňatým nosem  (takový jsem v životě neviděla) do staré Lady a vyrazili.

Uvnitř zrezivělé staré Lady a za strašlivého řevu motoru se nedalo cítit ani trochu bezpečně. A když se začal valit černý dým z motoru a ta stará „plechovka“ se ze všech sil snažila vyjet obrovský kopec, přičemž  jsme se několikrát málem zřítili do kaňonu, začala jsem panikařit. Z pod kol odlétali kameny a černý kouř valící se z motoru do kabiny nás rozkašlal.

Mou paniku dovršil řidič, který reagoval na mou prosbu ať zastaví, že raději půjdu pěšky s tím, že se během jízdy na mě otočil a hlubokým hlasem zařval: „Něboj sa malá“ a dodal „tudá já jécham poprvé“. To už jsem skoro brečela a chtěla vystoupit za jízdy z hořícího auta. No co vám budu vyprávět – tedy psát… nakonec jsme se při společném focení v cíli hodně nasmáli.